Na hraně
10. prosince 2017 v 10:00 | Michaela | TÉMA TÝDNEKomentáře
[1]: Milá Eliss,
z pohledu těch, o kterých píšu, asi ano...
Milá Míšo, napriek tomu čo čítam (alebo práve preto? ) na tvojom blogu, ťa považujem za veselú, rozhľadenú a nad věcí a nie alkoholičku *tlieskajúci smajlík*
A k tej promiskuite... každý má inú mieru a iné meradlá, vo všetkom
[3]: Milá Fidorko,
děkuji. Možná jsem na sebe někdy zbytečně přísná...
Mám ráda slovenčinu.
Nu, ani mně by se nelíbilo, kdyby o mně někdo psal nějaké důležité věci :), ale sama o sobě toho píšu tolik, že by mě nejspíš poznal i slepej. Pokud jim to ale nevadí, tak je to dobře.
Ale život je jen jedna šedá nitka, člověk na ni musí navlékat korále, aby za něco stála :)
Hodně štěstí!
Já si kvůli tomu zbaběle založila druhý blog, protože poslouchat řeči morálních rodičů... to bych nezvládla Ale rozhodně chceme nevhodné články, ty naše zvrácené dušičky uspokojí nejvíce :)
[5]: Milá Niano,
děkuji moc.
Příměr s nitkou je moc hezký. Můj život je všelijaký, ale nudný rozhodně ne..
Ale tak zrovna vyprávění o tom, jak se tvá matka zhulila do bezvědomí ve Stromovce, bych docela brala. Nevím, jak v realitě, ale v psané formě, pro mě, jakožto nezúčastněného čtenáře, by to byla při nejmenším prča. Především, když si vezmu, že to asi neudělala, když jí bylo dvacet.
Ale vůbec, co ti do toho má kdo co kecat. O sobě si napíšeš na svůj blog, co chceš. Jestli nemáš problém s tím, vyžvanit na sebe kdeco, tak kde je problém? Povídání o osobních věcech druhých už neberu tolik, ale když o tom ti druzí ví a nejsou proti, tak co? Stejně je tu nejmenuješ ani tu nepostuješ žádný pohoršující fotky. DD
Jako jo, jednou mě na nějakém blogu tady dostalo, když autorka řešila osobní život své známé a jejího přítele, to jsem si říkala, ty vole, jakože cože? Já bych jí asi dala tyčí, kdybych zjistila, že si mě takhle bere do huby. Ale to je věc jiná.
U tebe mi to přijde jako neoddělitelná součást tvého smyslu pro humor.
[6]: Milá Magdo,
ten druhý blog, je doufám tenhle, který znám. To bych se zbláznila, kdybys psala ještě jinde...
Ano, nevhodné články, co by člověk neudělal pro zvýšení návštěvnosti...
[8]: Milá Atheiro,
skvostný komentář, díky za něj.
Stromovka byla asi nejhorší zážitek v životě, byla jsem tam. Mámě bylo tuším 63. I operátorka na 155 nechtěla věřit věk a diagnózu.
Až si to tu máma přečte, tak mě vydědí a všechno shrábne ségra...
Moje mamka před pár lety na silvestra sletěla v lese z lávky do struhy, letěla pak ještě kilometr jen taktak neutopená než konečně dorazil do té naší části divočiny, kde už jsou i známky civilizace. Došla domů celá vytlemená. No, jenže si potrhala vazy v koleni, tak jela na pohotovost. Nikdo jí tam nevěřil, že nebyla vožralá. Což se jim i snažila nějak vysvětlit, ale ona má ze všeho vždycky tak strašnou prdel, že jí to nikdo nežral.
[11]: Už jsem to psala pod minulý článek... Tvoji matku si dovedu představit docela živě...
Ať žijí nestandardní matky...!
To se nedělá, namlsat čtenáře, že existuje nějaký článek, který nečetli, ale nedá se k němu dostat..:)
[13]: Milá Bloudičko,
třeba se v příštím roce pochlapím, seberu odvahu, znovu přečtu a upravím...
Příjde mi, jako kdyby tenhle článek nepsala Míša, ta Míša, která má pomalu obden svůj článek v pohyblivé části hlavní stránky Blogu cz., ta Míša, která se s životem dokáže prát bez manžílka, drahého, miláčka, Prince a Krále za zadkem sama, ta Míša, která má ten největší smysl pro humor a která je na sebe patřičně právem hrdá..., copak děvče, deprese nebo zas ty nálady přechodu,které nás dokáží přeměnit z holubiček na zlé holuby?
PS: Sebestředné přeci nemají hrany, tak nemudruj a koukej uveřejnit ten článek hned a bez úprav!
[15]: Kdepak, milá Sugr,
tenhle článek nechám uležet.
I neohrožené akční hrdinky mají své slabé chvilky, kór když jim je přes pade...
[16]: Je to tvůj blog a tvá volba co tu napíšeš, nenech se ovlivnit jinými.
Já kvůli nim smazala 100 mých dílek.
Držím palce ať nemáš k slabé chvilce vážné životní důvody a je to jen chvilkový rozmar nálady.
Milá Míšo, ano. Tvůj blog je na hraně. Tak jakože decentně. Z mého pohledu z té hrany zatím nikdy nesklouzl do nějakého... bahna
O zhulené mamince jsem nečetla, rozhodně si ten článek najdu
Kdysi jsem docela často zmiňovala v článcích dceru, zakázala mi to.
Nemůžu jinak, než dát do výběru.
[18]: Milá Meduňko,
děkuju moc za podporu.
Článek o zhulené matce by byl za hranou, proto tu není...!
Milá Mišpule, jakýpak za hranou?
Až budou Tví kluci kandidovat na prezidenta, prostě ten blog zapřeš, no
A založíš si nový, politicky korektní
A o sobě můžeš napsat cokoliv...
Kdo ví, že Ty jsi Ty?
A nemluvě o tom, že Tebe člověk prostě musí mít rád, ať se děje cokoliv
[20]: Milá Baruško,
Ty jsi opravdu velkorysá, tolerantní a vtipná holka.
Děkuju moc.
Všichni vědí, že jsem to JÁ, protože se blogem chlubím, kudy chodím...
Proč to tedy nepíšeš z pohledu třetí osoby. Co přiznat nemusíš, nepřiznávej.
[13]: Bloudíku, přesně to mě napadlo taky!
Tak Míšo, už čekáme 2!
[23]: Milá Nudisko,
to mě nebaví, asi bych to ani neuměla.
Mám blog jako deník se vším, jak to je...
[25]: Milá Dorko,
já jsem odjakživa taková sebevražedná atentátnice...
[27]: A nechceš vraždit pro změnu někoho jinýho?
[29]: Milá Janinko,
mám tu jen magnézii...ach jo. Teda otevřenou. Jinak strašné zásoby vína, které moc nepiju a sekt...
Ježíši, to je tak smutný, já nemám doma ani tu magnézii. Jen vodu. Z vodovodu . A drahé šampaňské, které si šetřím na kulatiny
.
[31]: No, tak to přijeď...! Já nerada piju sama... Mám bohemku, tu já ráda a prosecco, to Ti klidně nechám...
Tak to nepiš na blog a vydej knižně. To každého zajímá.
Pěkný článek, takový ze života. Nejvíce se mi líbila ta poslední věta, super.
[35]: Milá Věrko,
díky za pochvalu.
Už jsem se podívala k Tobě, perníčky jsou nádherný...
[34]: Milý Miloši,
dnes vychází tolik zbytečných plytkých knih, ta moje by k nim patřila taky.
Formát blogu mi naprosto vyhovuje, komentáře články skvěle doplňují a já miluju tu komunikaci tady.
[9]: Není, ale ten druhý čteš taky, neboj! Vedu totálně dvojí život
i když už tam moc nepřispívám, měla jsem v tom už maglajz :)
[38]: Tak tos mě uklidnila, už jsem měla strach, jak po té informaci dneska usnu...
Je pravda, že u Tebe preferuju Psí deníky, a ty snad závadné nejsou..?!
[39]: Nevím, jak pro zaryté pejskaře, moje metody jsou občas neortodoxní (nebo neortoDOGsní? )
Míšo, piš, co Tě napadne, neřeš nějaké hrany. Každý má hranu někde jinde. Alespoň Tvé články mají šťávu a všichni se na ně těšíme!
[41]: Milá Lotty,
děkuju moc za chválu, mám z ní velkou radost...
Pro koho je to na hraně, ať to nečte. Pokud to nevadí tobě, tak tím přece nikoho neurážíš. Já bych takovou odvahu jako ty pokaždé sice neměla, ale ráda si to přečtu.
[43]: Milá Cilko,
jsem ráda, že mě čteš...
Tu o mladém milenci a ještě v manželství bych hroooozne ráda četla ... a více drbu ze života Druhorozeneho. To je můj favorit. Historky s nim člověk nevymyslí 😂😍
Musíš vědět sama, co je za hranou a co ještě ne. O sobě můžeš psát co chceš, o druhých s rozmyslem.
To, že něco píšeš, ještě neznamená, že taková jsi. Je to jen jedna tvá část. A nebo vůbec nemusí. Čtenář si to jen musí uvědomit a pochopit a brát blog s nadsázkou.
[45]: Jééé, Jani, Ty jsi zvědavá...
[47]: to vis,teď ziju ze života jiných, když mám štve Sviště na prsu
[46]: Milá princezno,
ten druhý odstavec si snad nechám na blogu jako motto... Díky moc.
[48]: Tomu rozumím, taky jsme byli s Druhorozeným nerozlučná dvojka, něco jako Čert a Káča... v opačném gardu, já byla čert a on se mě držel kolem krku...
[50]: 😂😂😂 jelikož když nemám nosítko, nestíhám ani jist, jsem živá z drbu😂😂😂
[51]: Sakra, to se musím snažit, abys nám neumřela hlady...
[52]: něco o druhorozenem třeba 😂 u toho se vždy rozneznim, že takový bude/nebude Svišť 😂
Nám se omylem zhulil jeden mužský člen rodiny, přibližně stejného věku, jako tvá máma tehdy. Pěstoval to ve skleníku na mastičky, ty si udělal a na podzim ho nenapadlo nic lepšího, než ten zbytek normálně s listím spálit. Oheň to byl malý, ale ten nezaměnitelný smrad byl cítit v půlce vesnice. A u toho se na zemi válel on s hráběmi, kýblem vody a záchvatem smíchu... V životě jsem neviděla nic směšnějšího.
Jinak mám řešení... Když myslíš, že je na hraně psát o tvé drahocenné mamince a dalších věcech na blog, tak nám to všem napiš soukromě do zpráv.
[54]: Milá Vílo,
zrovna jsem byla u Tebe...
Bože, to je krásná historka, tu sis měla nechat, do komentáře je jí škoda.
Nechci být domýšlivá, ale už mám dost čtenářek a ze soukromých zpráv by mi asi hráblo... Uvidíme, máma je v lázních, třeba článek nenajde, když napíšu pár dalších do jejího příjezdu.
[49]: Děkuji. A pokud tak učiníš, bude to pro mě velká pocta. :)
To se mi líbí. Pěkný článek a u něj parádní komentáře. Taky tady ráda čtu a je mi zcela jedno, jestli je to na hraně či ne, to je prostě život a může se to brát taky jen jako fikce.Člověk také nemusí všemu věřit a přesto se krásně pobaví.
[57]: Milá Růženko,
je vidět, že jsi ženská zkušená a vyladěná životem do chápava...
Moc hezký komentář, děkuju.
Už jsem tady psala, že články bez komentářů jsou poloviční. Nikdy bych nevěřila, že si psaní na blog budu tak užívat...
[58]:Já taky si užívám. Říkám, že jdu mezi lidi a je jedno jestli na svůj blog nebo jiné blogy. Právě ta různorodost se mi líbí. Někde se dojímám, někde směju, někde trochu naštvu, ale jen malinko, když si uvědomím, že má každý svůj styl. Je potřeba něco víc? Nemám ráda příliš natrpklé lidi- nebo se jim říká šťouralové, atd.?
[55]: Obávám se, že se to nedá zveřejnit jinde, než tady v komentářích.
Každý jsme někdy někde na hraně a občas se to stane, že sklouznem i za. Život je jeden z nejtěžších. Řešit to má cenu ale, když tím někomu ublížíme. To není tvůj případ a tak klidně hraň dál.
nejlepší článek na téma týdne a myslím že jako promiskuita by si nevypadala
[61]: Milý Glosátore,
jsi shovívavý, protože nepíšu o Tobě...
[62]: Milá Klávesničko,
já vím, že mi fandíš, jen nesmíš tak okatě...
[64]: ty se na to díváš ze špatného úhlu...máš si říct: je mi 50 a přesto jsem takový kus, že nemám problém sbalit chlapa respektive ani nemusím, oni balí mě a proto jsem měla tolik milenců
[65]: Teda Klávesničko milá,
Ty umíš sebevědomí pořádně načechrat... děkuju..!
[56]: Milá Princezno,
nejsem moc technicky zdatná, většinou mi pomáhá Dorka, část Tvého krásného komentáře jsem vložila do Aktuálního odkazu. Víc asi nedokážu, zase mě těší, že pokud na něj někdo klikne, dostane se k Tobě na blog...
[67]: Teda, to jsem opravdu nečekala. Úpně mi září nadšením oči, moc děkuji. Úpně mě to dojao.
[68]: Ty jsi beruška,
mně se ten komentář moc líbil, jen prostě nevím, jak ho někam hezky posadit, tak zatím takhle...
Já děkuju.
Můžeš přece psát o čem a jak chceš, rozhodně si nemyslím že by to bylo za hranou