Mých 7

2. prosince 2017 v 14:00 | Michaela |  Knihy
Ve smrští všelijakých žebříčků a toptenů, kde se hodnotí nejlepší film, nejlepší písnička, nejkrásnější ňadra a největší pinďour (výraz penis mi připadá příliš nafoukaný), jsem se rozhodla sepsat svůj Žebříček 7 nejlepších českých knih, které jsem přečetla bez výhrad a které možná až nekriticky miluju. Všechny jsem četla minimálně dvakrát, vracím se k nim i po desítkách let od prvního přečtení a občas se mi mimoděk vybaví některé úryvky nebo situace z nich. Čekejte proto jen slova chvály a výkřiky nekontrolovaného nadšení.

Abych byla spravedlivá, vezmu to hezky chronologicky. Karel Jaromír Erben, Kytice to je jasně základka, některé básničky byly v čítance, líbily se mi, sbírku jsme měli doma a já si ji dobrovolně přečetla. Pak občas jen ty oblíbené. Když se Juraj Jakubisko chystal podle básní natočit film, byla jsem skeptická, ale to já jsem vždycky. Prvorozený byl na základce, já si koupila vlastní knížku a synkovi přečetla ty zfilmované. Rodinná návštěva kina. Druhorozenému bylo osm měsíců, celou dobu, co jsme byli v kině, řval v náručí mojí mámy, která ho u nás doma hlídala. Po návratu ho po mně hodila a řekla, že víckrát nehlídá. Film je nádherný, své předloze rozhodně neudělal ostudu. Vodník a Svatební košile jsou úžasně vizuálně zpracované, něco tak krásného jsem dlouho neviděla, byla jsem naprosto unesená.

Jaroslav Havlíček, Neviditelný konec základy nebo začátek střední školy. Loni jsem ji četla znovu, snad popáté a furt mě baví příběh Petra, tvrdého kariéristy, který šel urputně za svým i přes mrtvoly a nakonec stejně šťastný nebyl. Film Prokletí domu Hajnů podle románu se mi nelíbil, neměl to napětí knihy, ten postupný rozpad rodiny.

Jaromíra Kolárová, Chtěla bych ten strom to bylo po maturitě, byla jsem o něco mladší než hlavní hrdinka Zuzana, která se zamilovala do ženatého muže ve věku svého otce, dnes jsem o něco starší než podváděná manželka Eva. Tak nevím komu teď fandit, ale víc rozumím oběma.
Eva Bezděková uvítala křeslo, musela sebrat všechny síly, aby se do něho nesesunula, sedla si způsobně, uplatnila dosud pěkné nohy. Asi je natahovací, pomyslila si Zlatka, co je to za krávu.

Pak byla revoluce a rázem spousta nových knih, teda hlavně těch starých, které už vyšly v exilu. Lenka Procházková, Růžová dáma když čtu tuhle knihu nebo třeba povídky Přijeď ochutnat, moc bych si přála umět psát, umět vyprávět příběh, který čtenáře pohltí, že rychle čte a čte a na konci je mu moc líto, že příběh skončil. Opět mladá holka a několikaletý výsek z jejího života, který začíná znásilněním.

Edgar Dutka, Slečno, ras přichází je tak krásná kniha, ta by měla být určitě v čítankách. Je jedna pasáž, u které jsem napoprvé i napodruhé brečela. Potřetí to snad zvládnu bez slz. Přitom mi nejdřív vadilo, že se příběh odehrává v Austrálii.

Petra Soukupová, K moři o Petře jsem psala zvlášť v rubrice Knihy, nechci se opakovat. Nemohla jsem se rozhodnout, kterou knihu vybrat, všechny jsou skvělé, druhá volba je asi Pod sněhem.

Ladislav Pecháček, Osvobozené kino Mír Pecháček mě jako spisovatel dlouho míjel, znala jsem samozřejmě Básníky, hlavně první díly, na poslední jsem se odmítla dívat. Také film Dobří holubi se vracejí je natočený podle jeho knihy. Milovníkům povídek doporučuji Hořkou čokoládu. Osvobozené kino Mír mi půjčila máma, už mám samozřejmě svoji. Sága jedné zajímavé rodiny začíná v padesátých letech, vypravěčem je mladší syn. Pane Pecháčku, klaním se za fantastické zaznamenání let minulých.
Všichni se tvářili vážně. Nedalo se jim nic vytknout.
- Bude prostě volit individuálně, uzavřel definitivně předseda. - Poznamenejte si ho.
- Indivindi..., přikývl člen a učinil poznámku u otcova jména.

Děkuji všem, kteří poctivě dočetli. Tohle jsou první knihy, které mě napadly, po sedmi kouscích jsem přestala, proto se sem nedostal Jiří Hájíček a Zloději zelených koní nebo třeba Jarmila Loukotková s Medúzou. A kdo je ve vašem řebříčku?

S hrůzou jsem zjistila, že Soukupovou nemám!
 


Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 2. prosince 2017 v 14:31 | Reagovat

stydím se! z toho všeho jsem četla jen Kytice a ta je fakt super, musím se zpaměti naučit více balad, umím jen část Svatební košile ale Šakalíkovi se hrozně líbí když mu to dramaticky přednáším:-)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 14:34 | Reagovat

Milá Klávesničko,
to jsi teda úžasná matka, to mě nikdy nenapadlo, přednášet dětem Erbena... :-)
Tak 7 zamilovaných knížek máš jiných, no... :-)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 2. prosince 2017 v 14:37 | Reagovat

[2]: potřebovala jsem uklidnit Šakalíka a jediné co jsem si trochu pamatovala byl Erben, Polednice a pár textů co jsem se učila na přijímačky na Janáčkovu akademii a konzervatoř:-) takže tady můj dramatický talent má uplatnění haha:-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 14:41 | Reagovat

Stejně jako klávesnička, já skončila u Kytice :-) Ale nedávno jsem kupovala vlastní mojí slečince, takže ta je in pořád :-)
Já jsem komediální, já skončila u Žáka a jeho "Dobrý borec Antonín" mi učaroval natolik, že když mě deptaj smradi, beru ho do ruky a čtu.
Teď mě seřval táta, že já, knihařka, mám takové salátové vydání... No co, je čtená...
No a Vavřincová, že jo :-)
Ale jinak mám na české autory asi smůlu. Většina českého mi přijde vztahová.
Ten miluje tu, ale ta jiného... ta je rozvedená, ale raději by vdaná.
Ta je vdaná a záletná...
Vlastně už od telecího věku a Stanislava Rudolfa :-)
Česká psychologie v písmu :-)

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 14:47 | Reagovat

[4]: Milá Baruško,
Stanislava Rudolfa jsem v pubertě taky milovala.
Český knížky miluju, protože jim rozumím, rozumím tomu prostředí, i té politické době... :-)
Jednou jsem četla nějakou řeckou knihu, hlavní hrdinka byla rozvedená, měla jednoho syna, nechodila do práce, nevařila a po městě jezdila jenom autem....strašně mě srala... :-D

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 16:46 | Reagovat

[3]: Být v něčem dobrá je vždycky fajn... ;-)

7 Magda Magda | Web | 2. prosince 2017 v 17:56 | Reagovat

Jé, tak já se můžu pochlubit, že kromě Kytic jsem četla i Neviditelného. Ale smutně přiznám, že kromě dojmu z knihy, že je to fakt dobrý, si nepamatuju vůbec nic. ASi by to chtělo trochu osvěžit :)

8 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. prosince 2017 v 18:08 | Reagovat

Mezi mé české oblíbence ještě patří Frýbová, Váňová, Vondruška a jako celkem velký psavec mě překvapil i Mudr. Cimický :-)

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 18:26 | Reagovat

[7]: Milá Magdo,
Zuzana taky nečte knihy znova, když je jich tolik. To jen já si ty svoje furt točím dokola... :-)

10 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 18:33 | Reagovat

[8]: Milá Evo,
Frýbová je dobrá, taky jsem pár knih od ní četla. Od Magdy Váňové jen jednu, ta se mi nelíbila a Vondrušku si schovávám do důchodu... :-)

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. prosince 2017 v 19:29 | Reagovat

[10]: No vidíš, proto už ho čtu :-D  :D

12 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 19:58 | Reagovat

Mě jako první napadají Foglar, Kundera, Rudiš, Nevrlý a Hrabě...nesourodá partička :)

13 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 21:15 | Reagovat

[12]: Milá Bloudičko,
Nevrlého jsem si musela vygůglit... :-)
Od Rudiše se mi moc líbila Národní třída. Mně se líbí ten jeho úsporný styl. I Konec punku je dobrý.

14 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 22:49 | Reagovat

[12]: P.S. Samí chlapi...že Ty jsi klukanda...?! ;-)

15 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 18:32 | Reagovat

Jsem exot, kromě Kytice neznám ani fň :-D.

16 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 18:47 | Reagovat

[15]: Milá Jano,
máš svých jiných 7...doporuč mi aspoň jednu... ;-)

17 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 19:08 | Reagovat

[16]: Já jsem přes detektivky, takže žádná pestrost to nebude :-D. Ale když už, tak je to cokoliv od Agathy Christie a poslední dobou u mě vedou Stoletý stařík a Analfabetka od Jonase Jonassona.

18 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 19:13 | Reagovat

[17]: Český... ;-) v tom případě Velinský, Prošková, Eva Kačírková.
Analfabetka se mi nelíbila, na mě moc veselý...
Detektivky Nesbo, Olsen s výhradami, Carin Gerhardsen, Mo Hayder s výhradami... :-)

19 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 20:38 | Reagovat

[18]: No právě, český. To se u mě v mé pidiknihovně špatně hledá. Jediné, co za něco opravdu stojí jsou dva svazky Rejstříku k Berní rule :-D, Ottův historický atlas a pak ještě sedm svazečků milostné poezie, který jsme každý rok dostávali od polovičákova dědečka, neb byl spoluautorem.
Ale vlastně jedna, i když dětská, česká knížka tu je - Princ a Skřivánek od Valji Stýblové. Když jsem ji nedávno četla klukům před spaním, pořád žadonili, že chtějí další kapitolu :-).

20 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 20:48 | Reagovat

[19]: ...ale byla to dřina to z Tebe dostat... :-D
Stýblová je taky dobrá. Mne soudila noc a Skalpel, prosím. To jsem četla.

21 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 20:53 | Reagovat

[20]: :-D :-D :-D
Se mnou není nic jednoduchý :-).

22 Vendy Vendy | Web | 3. prosince 2017 v 22:07 | Reagovat

Shodla bych se asi v Kytici, jak básnické, tak filmové (opravdu skvělá adaptace),ale ostatní knihy mi vůbec nic neříkají, jsem vážně asi těžký ignor české literatury :-
Ale asi bych svou sedmičku taky našla. Vedle Medúzy Loukotkové (to mě docela překvapilo, že tu padla zrovna Medúza, ten román není až tak známý) bych dala Povídky z Ještěda Karoliny Světlé, ta ženská píše vážně dobře, poutavě a její hrdinky nejsou žádné putičky, taky mám ráda romány Hany Marie Kornerové, s přehláskovaným o, já tu klávesnici nemůžu  nikdy najít, kdybych měla vytáhnout nějaký konkrétní román, tak Děkuji, sestřičko, a Prosím vás, sestřičko (dvě knihy, na sebe navazující).
Stejně tak se asi budu vracet k románu Želary a Jozova Hanule od Legátové.
A jednou z nejčtenějších je Robin od Zdeny Frýbové.
Určitě by nebyl výčet konečný, mám ráda i Údolí čistých radostí, od Zdeňka Šmída, moc pěkný příběh.
A Rozhovory s útěkem od Báry Basikové, možná dnes už trochu zastaralé, ale stylem působivé.

23 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 22:16 | Reagovat

[22]: Milá Vendy,
tak konečně pořádný komentář (omlouvám se věrným čtenářkám), tím myslím inspiraci ke čtení. Světlou jsem nečetla vůbec, to je ostuda.
Legátová taky dobrá, já nejdřív viděla film a pak teprve četla knihu, to je vždycky problém.
Körnerovou neznám vůbec. Zaregistrovala jsem se na Databázi knih, protože jsem neměla ani tu Procházkovou. Já jsem úchylná, já knihy ráda vlastním, tj. knihovna nepřipadá v úvahu... :-D
Moc děkuju za tipy.

24 Jana Jana | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 22:36 | Reagovat

Nejvíce mne zaujala Kolarova. Ale měla bych stach, že se v tom moc vidím 😂 zbytek nezní špatně. Zvláštní, že jde o české autory. Je fakt,že já tíhnu spíše k cizincům no :(

25 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 22:49 | Reagovat

[24]: Milá Jano,¨
právě proto jsem psala o českých knihách... ;-)
Ta Kolárová je fakt bezvadná, v rámci psaní článku jsem ji přečetla znovu, ani nevím pokolikátý. Byla to i televizní inscenace, Bezděku hrál Petr Haničinec, víc si nepamatuju... :-)

26 Jana Jana | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 22:51 | Reagovat

[25]: marně přemýšlím, koho z českých autorů mám ráda ... Fráňu Šrámka... no asi je to pozdní noční hodinou, ale více si opravdu nevybavuji. Ale Kolarova je na seznamu :)

27 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 22:53 | Reagovat

[26]: Vidíš, já Fráňu ne, ale vždycky se mi líbil Gellner.

28 MirekČ MirekČ | Web | 4. prosince 2017 v 7:44 | Reagovat

Já jsem skončil u Ericha Marii Remarqua Na západní frontě klid, jako povinnou četbu. Referoval jsem o této knize u maturity a díky tomu s úspěchem odmaturoval... :-D

29 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 7:51 | Reagovat

[28]: Milý Mirku,
tak to jsi tomu čtení moc nedal... ;-)
Překvapuje mě, jak málo lidí čte český knížky. Chlapi obecně čtou málo... :-)

30 sugr sugr | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 20:15 | Reagovat

Já mám dva, heč! ;-) :-D

31 Romana Romana | 5. prosince 2017 v 10:00 | Reagovat

Zdravím, téma mě zaujalo, bohužel - jako hltač knih - nedokážu vypíchnout mých 7 top, mí oblíbení autoři jsou Ludmila Vaňková, Zdena Frýbová, Jarmila Loukotková, František Kožík, Vlastimil Vondruška a dost jsem se smála i u Haliny Pawlovské. Jinak městská knihovna je pro mne jen z nouze ctnost - knihy, které se mi líbí musím i vlastnit!!! Většinu svých knížek mám několikrát přečtenu a ráda se k nim vracím. Kdyby mi teď někdo proplatil všechny knížky, které mám, tak jsem strašně bohatá :-). Vždy říkám svému okolí - chceš mi udělat opravdovou radost? Kup mi knihu.

32 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 11:02 | Reagovat

[31]: Milá Romano,
dík za pěkný komentář. Hledala jsem inspiraci, Kožíka a Vaňkovou jsem taky nečetla... :-)
S majetnickým sklonem ke knihám to máme stejně...police v knihovně se mi prohýbají.

33 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 19:53 | Reagovat

[14]: Tak Soukupovou jsem nezmiňovala,ta je jasná :) Z ženských mě bavila teda ještě Šrámková (všechno), ale už si to moc nepamatuju :) a Macocha od Hůlový :)

34 Víla Víla | Web | 5. prosince 2017 v 21:20 | Reagovat

Zrovna včera jsem s kamarádkou v knihkupectví řešila, že vlastně moderní české autory vůbec neznám...
Kytici mám ráda, tu jsem si četla od okamžiku, kdy jsem se naučila číst a většinu jsem na prvním stupni uměla nazpaměť. Teď už je to bohužel horší a ani si nevzpomenu na všechny názvy, musím si ji připomenout.
Pak miluji Jiráska, ale to už jsem několikrát zmiňovala všude možně.
Kutinová s Gabrou a Málinkou je taky jistota, která nezklame.
No a aktuální Čech, který mě napadá a kterého mám v knihovničce je Zibura. To je jistota, která mě dokáže rozesmát.
Jo a ještě na gymplu jsem četla Báru Nesvadbovou, to bylo takové hezky odpočinkové, sladké, takže jsem u toho nemusela používat mozek... :D

No a jsem na pěti. Sedm jich fakt nedám. :-)

35 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 22:08 | Reagovat

[33]: Od Šrámkové mám jen Hrušku, od Hůlové jsem četla první tři knížky, v půlce jsem vždycky měla pocit, že se zasekla a do konce se už jen opakovala, hlavně u Umělohmotného třípokoje... :-)

36 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 22:14 | Reagovat

Milá Vílo,
na Tebe je vážně spolehnutí... :-)
Jirásek je na mě moc popisný, možná v důchodu. Gabra s Málinkou, tak to už vím i já, že je to u Tebe jasná jednička.
Ziburu vůbec neznám, to se podívám.
Nesvadbovou jsem taky četla první knížky. Ségra ji nemá ráda, tvrdí, že je blbá, že píše v holých větách... :-D I pět je dobrých. Zkus Soukupovou, to je mladá holka a i ten Hájíček je dost dobrý.

37 Víla Víla | Web | 5. prosince 2017 v 23:49 | Reagovat

[36]: Tak jsem to projela databází knih a od Soukupové mám v knihovničce Martu v roce vetřelce. Je to jedna z mála knih, které jsem nedočetla, protože jsem hlavní postavu chtěla nakopat do zadku už v půlce knížky... :-D Pokud chceš, ráda ti ji daruji, když ti doma chybí... :-D
Ale Hájíčkovi zkusím dát šanci. :-)

38 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 23:56 | Reagovat

[37]: Jsi hodná, já ji mám, chybí mi jen K moři, tu si dokoupím. Marta mě taky srala, z toho si nic nedělej... :-D
Zmizet nebo Pod sněhem.
Hájíček - za mě asi Zloději zelených koní, film byl teda hodně slabý.
Nebo Dešťová hůl, když nic jinýho, budeš mít přehled... ;-)

39 Víla Víla | Web | 6. prosince 2017 v 12:31 | Reagovat

[38]: Dobře, připisuji si do seznamu, co musím přečíst :-)

40 Joina Joina | Web | 6. prosince 2017 v 17:30 | Reagovat

Nojo, já tu taky jenom poznávám tu kytici. Tak co jsem to vůbec četla za knihy? :)

41 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 22:19 | Reagovat

[40]: Zřejmě nějaké jiné, Joino... :-D

42 Pavla Dubská Pavla Dubská | 6. prosince 2017 v 23:27 | Reagovat

Jéé, Chtěla bych ten strom....o téhle knížce jsem psala svoji maturitní slohovou práci:-)L.P.1986....ty jo, to je dávno tamu nazad...tehdy mě ta kniha hodně vzala, samozřejmě jsem fandila té mladičké milence...kolikrát mě napadlo, jak bych se na ten samý příběh dívala dnes. Asi se po ní poohlídnu a přečtu znovu. Asi bude ještě u našich. Díky za připomenutí:-)
Pavla

43 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 23:32 | Reagovat

[42]: Milá Pavlo,
jsem ráda, že jsem Tě inspirovala. Já ji samozřejmě v rámci psaní přečetla znovu, je pořád dobrá. A tu větu, kterou jsem připsala, tu si pamatuju od prvního přečtení a ... a teď mi je padesát a snažím si sedat normálně, i když hezký nohy mám taky... ;-)

44 Cecílie Cecílie | Web | 8. prosince 2017 v 10:39 | Reagovat

Zajímavé knihy. Udělat výběr mých nej by bylo dost těžké. Mám podobný vkus jako Romana.

45 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. prosince 2017 v 9:36 | Reagovat

[44]: Milá Cilko,
Romana má taky dobré autory.
Já měla vybráno hned, asi během pěti minut... :-) Kdybych vybírala zahraniční, asi by mi to trvalo několik dnů...

46 Libor Libor | Web | 9. prosince 2017 v 18:10 | Reagovat

U mě z českých knih vede asi: Ondřej Neff a jeho Tma, pak Loukotková - Není římského lidu. Svého času jsem měl rád Párala (Milenci a vrazi, Země žen, Válka s Mnohozvířetem, Profesionální žena, atd...). Neměl bych zapomenout na Körnera - Písečná kosa.

47 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. prosince 2017 v 20:02 | Reagovat

[46]: Milý Libore,
do desítky by se určitě vešel Páral a Válka s Mnohozvířetem, to je opravdu nadčasová knížka.
O Körnerovi vím, ale nic jsem nečetla, díky za tip. Proto jsem vlastně článek psala, abych se inspirovala... :-)

48 Weiler Weiler | Web | 9. prosince 2017 v 23:25 | Reagovat

Bohužel ještě nejsem ve věku, kdy bych se ke knihám s láskou vracel :D Ale v mojí sedmičce bude určitě Gellner, který se tu zmiňoval :) Brycz a jeho Patriarchátu dávno zašlá sláva, od Körnera za mě Adelheid, Kunderův Žert... i to Jiráskovo Temno.
Zbylé dvě budu muset ještě najít, ale tady se to koukám jenom hemží nápady :)

49 padesatka padesatka | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 10:26 | Reagovat

[48]: Milý Weilere,
ve filmu Petrolejové lampy byly zhudebněné Gellenerovy texty, krása, zpíval Laufer.
Jiráska zkusím v budoucnosti, Žert byl taky vynikající, i film byl dobrý. Strašná, nepochopitelná doba.
Díky za další tipy.

50 Miloš Miloš | Web | 10. prosince 2017 v 19:33 | Reagovat

Já čtu raději zahraniční autory, i když Havlíčkovy Petrolejové lampy doma mám, stejně jako Hrabala, Kunderu, ...., ale zrovna teď dělám výjimku, mám rozečtený Krvavý román Josefa Váchala. Přestože krváky k smíchu nejsou, autor to podává tak, že málokdy jsem se nasmál tak jako tady.

Některé básně z Kytice ve filmové podobě znám od F. A. Brabce. Od Jakubiska jsem je neviděl.

51 padesatka padesatka | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 19:40 | Reagovat

[50]: Ááá, mám tam chybu, máš pravdu, film natočil F.A.Brabec, Jakubisková dělala produkci a spolupracovala na scénáři...
Jsem kecka, díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama