Okamžiky štěstí, Patrik Hartl, 2016

4. února 2017 v 18:42 | Michaela |  Knihy
Moderní červená knihovna.

Dvojromán Okamžiky štěstí je možné začít číst z libovolné strany, buď Veronika nebo Jáchym. Neotřelé. Příběh sourozenců, kteří po tragické smrti rodičů musí sakra rychle dospět. Začala jsem Veronikou, po dočtení se mi do Jáchyma moc nechtělo, měla jsem strach, že mě stejný časový úsek jejich života nebude už bavit, ale kupodivu se mi četl líp než ségra. Možná proto, že jsem se už v ději i osobách dokonale orientovala. Líbilo mi, že se autor do děje nezamotal a neopakoval se, bohužel jediné plus.

Na každý třetí stránce slovo emocionální, emočně nebo emoce. Chápu, já když se naučím nový slovo, taky ho furt používám. A jak tam bylo tolik emocí, byli všichni neustále rozhození. Patrik Hartl je schopný napsat větu jak z knihy Boženy Němcový: A tak její láska a péče umožnily Veronice pracovat. Pak do textu plácne párkrát slovo prcat, aby byl cool. No, trochu se to tluče. Občas je i vtipný. Četla jsem obě předchozí knihy a mám pocit, že všechny jsou psaný tak líbivě, předem vykalkulovaný na zájem čtenářů. Pro mě strašně ploché a málo uvěřitelné. Nejvíc mě dorazil Kellner na farmářském trhu.

P.S. Ježíšku promiň.

 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 4. února 2017 v 19:34 | Reagovat

Takže nic moc... ;-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. února 2017 v 19:34 | Reagovat

Autora ani knížky neznám, moc moderní romány nečtu, spíše jen na doporučení. Taky by mne rozladilo to, co jsi o knihách napsala. Takže díky za ušetření času. :-)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. února 2017 v 19:40 | Reagovat

[1]: [2]: Mám vždycky pocit, že čtu bulvár, já si nemůžu pomoct.

4 signoraa signoraa | Web | 4. února 2017 v 19:54 | Reagovat

Já jsem viděla velký bilboard, který na tuto dvojknihu upozorňoval. Proto moc děkuji za recenzi, ušetřím nejen čas, ale i peníze. :-D

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. února 2017 v 19:57 | Reagovat

[4]: Nerada bych Tě odradila, já četla hezký recenze, spousta ženských ho miluje...já jsem dost kritická (taková potvora zlá)... :-)

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 4. února 2017 v 20:44 | Reagovat

Mě to přijde jako zajímavý nápad... Navíc zrovna tohle jméno autora jsem schopná si zapamatovat - tak uvidím, třeba se v knihkupectví začtu :-)

7 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 4. února 2017 v 20:45 | Reagovat

Já jsem taky potvora zlá a kritická :-D, tak asi založíme klub. Co?
Autora neznám, ale zapamatuji si.

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. února 2017 v 20:55 | Reagovat

[7]: Ano, založíme..! Třeba Klub nekompromisních kritiček... :-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 4. února 2017 v 21:25 | Reagovat

Patrika Hartla znám jako režiséra a člověka s nenapodobitelným smíchem, ale jeho knížky jsem nečetla. Možná se zkusím poptat v knihovně a uvidím. Každopádně díky za tip, ať už to dopadne jakkoliv :-)  :-D

10 beallara beallara | Web | 5. února 2017 v 9:06 | Reagovat

To bude ten pán, co se tak šíleně směje, chvíli je to bomba, ale po minutě něčeho šíleného bych ho umlátila tyčí, byl u Krause a já to musela vypnout, nedala jsem to.
Přiznám se, že nemám takovou takovou slátanou tvorbu ráda, jsem sama sprostá / bohužel, stydím se za své vulgarity /, ale v literatuře mi to šíleně překáží. ;-)

11 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. února 2017 v 10:29 | Reagovat

[10]: Já jsem ho viděla u Karla Šípa. Směje se jako kůň. Jáchymovi je na začátku příběhu 17 let, oni ti mladí mluví hodně sprostě...ale je to takové šroubované. Hartl třeba napíše: Ztratila jednu ze dvou briliantových náušnic. Já bych napsala: Ztratila briliantovou náušnici. Občas bez logiky... :-)

12 Víla Víla | Web | 6. února 2017 v 1:42 | Reagovat

[11]: Takovým zbytečným natahováním vět jsem dotáhla diplomku na 140 stránek :D

Ale jinak děkuji za recenzi, uvažovala jsem, že si o knihu řeknu k Valentýnu, ale raději si vyberu něco jiného. Třeba tu briliantovou náušnici ;))

13 Marie Marie | 6. února 2017 v 8:37 | Reagovat

On se tak směje proto,že je nemocný.Jeho syn se směje zrovna tak,zdědil to po tátovi.Knihu jsem dostala k vánocům a s tvou recenzí se shoduji.Měla jsem větší očekávání.

14 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. února 2017 v 8:43 | Reagovat

[12]: Náušnice nejlépe tři, kdybys jednu ztratila... :-) Hlavní hrdinka ji samozřejmě našla.

15 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. února 2017 v 8:45 | Reagovat

[13]: Milá Marie,
konečně někdo, kdo knihu četl. Díky.
Pořád čekám na nějakou Hartlovu zarytou fanynku... :-)

16 Matty Matty | Web | 7. února 2017 v 20:26 | Reagovat

No, rád poznávám nové autory, protože sám se mezi ně počítám (moc brzo, oficiálně budu spisovatel až na konci měsíce), ale myslím, že tohle mi do nacvaklé knihovny nepřibude. Díky za recenzi.

17 Zuzana Zuzana | 27. dubna 2017 v 10:20 | Reagovat

Díky za recenzi, včera jsem knihu dočetla a váš pohled na ni mi mluví z duše. Klika, že zdědili vilu vilekulu na Ořechovce. Ale kdyby to bylo 2+1 na Proseku, možná by to celý bylo uvěřitelnější. Přišlo mi to jako slabej Viewegh s horší slovní zásobou.

18 padesatka padesatka | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 10:29 | Reagovat

[17]: Shoda... :-) V tom případě zkuste Petru Soukupovou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama