Jiří Hájíček

6. listopadu 2016 v 12:27 | Michaela |  Knihy
Není nad to, číst si knihu o stavbě Hněvkovické přehrady a ležet pár set metrů od ní, v kempu Rusalka. Rybí krev, první kniha, kterou jsem od Jiřího Hájíčka četla, zakoupená tradičně v Týně u paní Sekyrové. Připadala jsem si stylová a aby mi to vydrželo, snažím se nějakýho Hájíčka mít s sebou na každou dovolenou. Kromě toho, že hezky píše a je pěknej chlap, je prý i moc milý, říkala mi knihkupkyně.

Rodák z Českých Budějovic, ročník 1967. Píše knihy z jižních Čech, z venkova. Knihy pro někoho možná nudné, ale mně to jeho pomalé tempo vyprávění vyhovuje. Obyčejné, uvěřitelné lidské příběhy a Hájíček taky umí krásně popsat jednotlivá roční období, vykreslí naprosto přesně barvy, vůně i zvuky okolní přírody. Je znát, jak ten svůj kraj miluje, kluk jeden ušatej.
Zatím jsem zvládla přečíst:

Zloději zelených koní (2001), zfilmováno 2016
Příběh novodobých zlatokopů, vlastně vltavínokopů. Téměř zničující příběh o vášni, o neuvěřitelné lásce k ženě a vltavínům.
Více viz Filmy.

Selský baroko (2005)
Pro milovníky bádání a historie, začátek se odehrává v padesátých letech minulého století v období kolektivizace vesnice. Příběh o konci velkých sedláků a jedné krasavice. Stará křivda, která se táhne s dalšími generacemi. O umění odpouštět, o trestu a vině. Pro mě i letní romance, horko, vyprahlé cesty a hezká blondýnka, která svádí hlavního hrdinu genealoga.

Rybí krev (2012)
Stavba přehrady potřebné pro provoz jaderné elektrárny Temelín. Násilné vystěhování obyvatel z jejich domů na břehu řeky do paneláků v Týně nad Vltavou. Nechtěla bych to zažít, Týn se mi moc líbí, ale sídliště je příšerný. Příběh žen, které přežijí všechno, protože jsou od přírody tak nastavené.

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014), povídky
Prostě povídky z vesnice. Já bych ty povídky víc natahovala, mám pocit, že v nejlepším vždy skončí.

Dešťová hůl (2016)
Datum vydání se trefilo do roční doby, začátek vyprávění se odehrává na podzim. Současný příběh z vesnice, o tom jak jsou všichni okolo hladoví, jak každý kouká urvat pro sebe co nejvíc, v rodině i mimo ni. O zkorumpovaných zastupitelích, o tom, jak je těžké se bránit. Jedna linka příběhu i o nenaplněné touze po dítěti. Jó, špatná rozhodnutí nás doženou i po letech ve chvíli, kdy to už nečekáme.

 


Komentáře

1 beallara beallara | Web | 7. listopadu 2016 v 20:17 | Reagovat

Tak jo...načetla se stránka, říkám si...kurňa pěknej chlap, přečtu si článek....to je fešák, přeci tam nebudu psát do komentíků, takový nesmysl, nejsme na MISSákovi...ale sama knihkupkyně se rozplývá ...tož já taky :D  :D  :D

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 8. listopadu 2016 v 13:15 | Reagovat

[1]: Taky ty knížky se svou fotkou na přebalu dobře prodává...pokud to teda není tím, že fakt skvěle píše... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama