Velikonoční beránek

26. dubna 2016 v 19:32 | Michaela |  Povídání
Sportovec se mi pochlubil silikonovou oranžovou formou na pečení. Je prý úžasná a nemusí se vůbec vymazávat. Při vychvalování z ní hbitě vyndaval tvarohové buchty a řádně je cukroval. Tvarohové byly pro mě, pro sebe si udělal pár makových. Smála jsem se mu, že formu dostal na volebním mítinku ČSSD. Prý nee, zahučel nasupeně. Volil Topku.

Jedna z řídkých návštěv u něho v garsonce na Jižním Městě. Cesta busem mi trvala přes půl hodiny. Garsonka v pátém patře po jeho tetě, která před rokem vyskočila z okna. Na skok si vyjela do nejhořejšího, třináctého patra paneláku a skočila na druhou stranu než měla byt, tak se Sportovec může v klidu dívat z okna a nemyslet přitom na tetu. Připomínal ji jen fén v koupelně (on je holohlavý) a umělý kytky ve váze. S ním jsem byla poprvé v životě na hokeji v O2 aréně. Sportovec byl muž, kterého jsem chtěla milovat, ale on o to nestál. Stál jen o sex jednou za 14 dní (v jeho podání spíš znásilnění), ale o to jsem zase nestála já. Bylo to málo a furt jako poprvý.
Vztah/nevztah jsme ukončili po roce smrští vášnivých sms. Moje poslední byla: Smaž si moje číslo, udělám totéž. Jeho byla: To myslíš vážně?

Živě jsem si teď na ten večer s buchtama vzpomněla, stojím v obchodě a žmoulám v ruce formu na velikonočního beránka. Ano, oranžovou silikonovou formu, pevně rozhodnutá vyrobit svého prvního beránka. Nejsem v oblasti vaření a pečení zrovna zdatná, ale nedostatek talentu nahradím nadšením. Prvním krokem je odstranění nedůvěry k samotnému silikonu. Spíš nový prsa, než věřit tomu, že tu formu můžu šoupnout do trouby. Ale budiž. První pokus. Beránek nemá obličej, ten zůstal uvnitř formy. Pravda, nevymazávala jsem. Návod byl takový neurčitý, jakože jóó, ale klidně i néé. Já z vrozené lenosti néé. Tak pro ostatní lenory: vymazávat jóó.
Druhý pokus. Beránek se celkem povedl. Jako oči posloužily dva hřebíčky (koření), na krk dostal červenou mašli, jen je moc široká a beránek vypadá jak vzorný pionýr. Sportovec by koukal, jaká jsem šikulka.

(Ten kousek odpadl až při vázání mašle.)


 


Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 21:59 | Reagovat

Sekce povídání je vždy pravda nebo literatura? ;-) Ty fakt dobře píšeš! :-)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 22:07 | Reagovat

[1]: Povídání je pravda, někdy teda bohužel.. :-) Povídky jsou vymyšlený.

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 22:15 | Reagovat

[2]: Jsem přesvědčená o tom, že dobro jednou PROSTĚ MUSÍ zvítězit! :-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 22:21 | Reagovat

[3]: Ano, nad lží a nenávistí, to bude krásný. Myslím, že se toho nedožiju.. 8-O

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 22:23 | Reagovat

[4]: Taky často pochybuju... Ale kdybych nevěřila, musela bych to tu zabalit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama